Speciesismus (z lat. species = druh, a přípony -ismus = nesoucí s sebou negativní konotace podobně jako u termínů typu sexismus, rasismus, šovinismus) je označení pro antropocentristický koncept spočívající v představě, že lidský druh stojí na vrcholu vývojové pyramidy a z pozice této nadřazenosti má právo bezmezně využívat zdrojů této planety včetně jejích živočišných a rostlinných druhů. Jakkoli nově a neotřele zní tento termín (byl vytvořen britským psychologem Richardem D. Ryderem v roce 1973 a zpopularizován zejména prostřednictvím knihy Petera Singera Animal Liberation), je to záležitost stará téměř jak lidstvo samo. Tento koncept slaví úspěch zejména všude tam, kam pronikla tzv. západní civilizace a je široce praktikován jak stoupenci evoluční teorie, tak i mnoha křesťany a vyznavači dalších náboženství (judaismus, islám). Nedovolím si posuzovat původní víru přírodních národů a jejich vztah ke zvířatům, snad jen o Saamijcích (Laponcích) podotknu, že zabití zvířete vnímají jako obětování jeho života pro ten jejich, a tudíž si ho velmi váží.
Zabíjení a zneužívání zvířat pro potravu, „zábavu“ a „vědecké“ účely je většinou lidstva považováno za samozřejmost, případně tolerováno jako nutné zlo.
To, jak se stavíme k mimolidským tvorům, názorně ilustruje jazyk. V něm se ve spojení se zvířaty často objevují pejorativní výrazy a přirovnání, v méně případech se potom lze setkat s pozitivním nebo humorným nábojem. Jednou z představ o zvířatech, kterou tak rádi přisuzujeme určitým lidem, je nečistota/špinavost. Výrazy jako čuně, prase, dobytek, či chlívák však odkazují na chovy zvířat, které jsme zřídili my. Zvířata jsou v přirozených podmínkách velmi čistotná a rozhodně pod sebe nemočí a nekálí, když nemusí. To, že jsou držena v uzavřených chovech a tudíž nemají skoro žádné volné místo kolem sebe, má pochopitelně za následek absenci nutné hygieny, asi jako kdybychom drželi člověka zavřeného na půlmetru čtverečním a on(a) musel(a) veškeré svoje potřeby vykonávat v tomto prostoru. Jak by vypadal(a) a voněl(a) třeba po týdnu, měsíci, atd., si lze domyslet. Vyjadřujeme-li tedy své pohoršení nad hygienickými návyky či vzhledem člověka, zmíněné zvířecí přívlastky jsou vlastně urážkou zvířat, nikoli tedy jenom dotyčné osoby, které jsou adresovány.
Řekneme-li o někom, že je vůl nebo osel, zpravidla tak odkazujeme na jeho (ne)inteligenci. Nechápu ovšem, na základě čeho usuzujeme, že právě tato zvířata jsou hloupá. Že si dovolí vzepřít se a nejít s těžkým nákladem na hřbetě nebo odmítají táhnout pluh? Nebo pro svou dobráckou povahu a důvěřivost? Ve mně naopak vyvolávají sympatie za to, že si umí postavit hlavu a nenechají si od člověka všechno líbit. A co kráva blbá, slepice pitomá, husa hloupá a tupá ovce? Příslušnice těchto živočišných druhů si jistě takové urážky nezaslouží a většina žen snad také ne. Slepice je velice vnímavá a pokud má možnost volného pohybu v menším hejnu, chová se jinak než v hala koncentráku zvaného drůbežárna. Kvočna, husa, nebo kachna se až dojemně starají o svá mláďata, vodí je, učí je poznávat a hledat potravu, chrání je. Takže jakápak hloupost. Kráva či ovce se o své mládě stará stejně dobře jako matky jiných savců včetně lidí.
Jestli je veš líná, věru nevím, zatím jsem je neměl. Možná jsou líní spíš lidé, kteří zanedbávají hygienu tak dlouho, až se jim vši zabydlí ve vlasech a ochlupení.
Jsou mezi námi chytré opice, mazané lišky, tvrdohlaví mezci, což je někdy dobré hodnocení, jindy méně. Známe i ženy s vosím pasem, muže s býčí šíjí, a když na nás někdo udělá psí oči, hned zjihneme. Horší je to s psím počasím, a když je nálada pod psa, tak to za moc nestojí. Stejně tak, když něco smrdí jak psí kšíry, krčíme nos, ale kdo ty psy do těch postrojů navléká: zase člověk! Aspoň že nedáme dopustit na psí věrnost. Horší je to s prokazováním medvědí služby. Za co si to ten nebohý všežravec zasloužil? A že by smažené vajíčko se žloutkem uprostřed fakt připomínalo volské oko? Taky tak velké a žluté oranžové, hm. Jako bonus přidávám ještě jeden kočičí hřbet a vracím se k polemizování o řeči.
V jazyce se, stejně jako v lidském konání, hojně projevuje antropocentristický přístup. Jazyk zdaleka není neškodný, může ubližovat zrovna tak jako činy, nebo usnadňuje jejich provádění. Tím, že lidi připodobňujeme ke zvířatům nebo je označujeme zvířecími jmény, dosahujeme jejich odlidštění (dehumanizace), což usnadňuje jejich ponižování, perzekuci a potažmo likvidaci. Příkladem z nedávné historie je Rwanda, kdy těsně před vypuknutím masakrů Hutuové prostřednictvím rozhlasu vedli nenávistnou kampaň, v níž označovali Tutsije za hmyz (šváby), který je třeba vyhubit. Ztotožnění nepřítele s určitým druhem živočicha je účinným nástrojem k vystupňování nenávisti vůči němu a k jeho následné likvidaci. Pocit, že zabíjíme „škodlivý“ hmyz nebo jiného škůdce/parazita, je jistě přijatelnější (a ospravedlnitelnější) než říct přímo, že zabíjíme lidské bytosti jako jsme my.
Naše mluva je plná výrazů přirovnávajících lidi ke zvířatům, hodnotící je podle zvířat, a většinou už ani nepřemýšlíme, proč tomu tak je? Jsou to ustálená spojení, idiomy, fráze, a jako takové z nás prýští s naprostou samozřejmostí, zcela automaticky je vyslovíme. Souvislost se zvířaty už samozřejmě většinou pozbyly, tak jako jsme my přestali vnímat zvířata jako součást každodennosti (snad s výjimkou domácích mazlíčků).
Berte tento článek jako námět k zamyšlení, a občas se při vyslovení různých slovních spojení zastavte (jestli to ještě umíte) a pouvažujte, jestli je to vůči zvířatům fér.
Díky za zajímavý článek.
OdpovědětVymazatAd "kráva blbá, slepice pitomá, husa hloupá a tupá ovce".
Myslím, že je zajímavé si všimnout, že všechna zmíněná mimo-lidská zvířata dávána do pejorativního kontextu jsou v češtině femininního genderu. Přijde mi, že podprahové sdělení je následující: žena je cosi jako zvíře (myšleno urážlivě) či untermensch; muž je tím jediným opravdovým člověkem. Čeština je vůbec plná speciesismu a patriarchálních pohledů.
Souhlasím. Skutečně většina jmen v pejorativním kontextu (a nemusí se jednat jen o označení zvířat) je ženského rodu. Jakkoli si to neradi/-y připouštíme, česká společnost je silně machistická. Díky.
OdpovědětVymazatTo ale není prostředím nebo národem, ale egem. Silně rozvinutá materialistická společnost je prakticky založená na právu silnějšího, z toho pak plyne všechno ostatní. Falešné ego bytosti je cosi jako souhrn všech možných označení, s kterými se ztotožňuje, jako vzdělání, příslušnost národu či rase, jsou to označení forem pomíjivých a jako takové jsou iluzorní. Nicméně vírou v materialistický život je posilována i víra v tyto formy. Proto v historii osobnosti, které zakládali svůj život na pochopení, že jako duše náležíme božímu celku, nevykazovaly symptomy egoismu. Toto pochopení je podle všeho jediná cesta k míru
OdpovědětVymazatDík za článek
Maličko bych okomentovala, samozřejmě pohled sdílím, ale rozlišovala bych mezi přirovnáními či frázemi které jsou urážlivé a které jsou pouze popisné nebo obrazné. Nevidím žádný projev speciecismu v "kočičím hřbetě", "vosí pas" je taky pouze obrazný výraz, a i výrazy s nějakým hodnocením (psí oči) nejsou podle mě tady namístě.
OdpovědětVymazatNo a ještě snad - ta přirovnání podle nějakých bajkovitých předloh - mazaná opice, hladovej vlk... vidim je v podstatě na roveň výrazům "hloupá slepice", "hloupá husa"... prostě přisuzují zvířatům vlastnosti, kterýma na nás působí (nebo které zosobnovali v nějakých bajkách). Takže při nějakém detailnějším lingvist. rozboru by se to podle mě muselo promyslet i z tohoto hlediska.
:)
Pardon, to "nejsou tady namístě" nebylo myšleno ve špatném vyznění -> "nepatří podle mě do článku o speciecismu jazyka"
OdpovědětVymazatSouhlasím, inkriminovaný odstavec (vosí pas, býčí šíje atd.) se netýká stoprocentně problematiky speciesismu. Jeho záměrem bylo jinak vážné téma trochu odlehčit. Děkuji za upozornění na "přirovnání podle bajkovitých předloh". Která to jsou, z čeho vycházejí a co znamenají? Toť možná samostatné téma dalšího článku, jehož napsání by měl předcházet důkladný etymologický rozbor:-)
OdpovědětVymazatS antropocentristickým přístupem ke zvířatům nesouhlasím, neboť je pokládám za emotivně vyspělejší než lidi:-)
OdpovědětVymazat