Ekonomický růst. Spotřeba. Hrubý domácí produkt. Hospodářský zázrak. Keltský tygr. Asijský tygr. Konjunktura. Boom. Tržní mechanismy. Zákon nabídky a poptávky. Odbytiště. Export. Import.
Médii donekonečna omílané výrazivo krásně zapustilo kořeny a přenastavilo uspořádání hodnot mnohých lidí. Zlaté tele konzumu má více uctívačů nežli bohové a božstva. Jeho oltáře, svatyně a chrámy již zaplnily matičku Zemi a poutní cesty k nim praskají ve švech, jak se jimi hrnou věřící ve svých barevných plechových idolech.
Někdy jsou jen super-, jindy hyper-, občas také hobby-, ale vždycky markety. Do nich putuje většina toho, co dokáží pracovité lidské ruce vyzískat ze štědře otevřené dlaně bohyně Gaii. Díky industrializaci výrobních odvětví včetně zemědělství už nabídka hravě předčí poptávku. Skrze vykořisťování lidí a zvířat se daří produkovat obrovské přebytky, na něž není a nemůže být v tržní ekonomice odbyt. Lidská práce je v důsledku toho degradována, oběť zvířat pak pošlapávána a přehlížena. Takzvané spotřební zboží od oděvů přes nábytek, elektroniku, po automobily a jiné a další se těší pozornosti a úctě jen po krátkou dobu, než je nahradí „sofistikovanější“ a „lepší“. Pak končí obrazně i doslova na smetišti, v zapomnění. Vytváření hodnot samo sebou pohrdá, neboť to, co je dnes „in“, bude zítra „out“. Konzumerismus tak paradoxně bují z neúcty k výrobě a výrobním prostředkům. Lidská genialita a invence svým rychlým (doposud nezastavitelným) pokrokem ničí stále a znovu hodnoty, jež vytváří či spoluvytváří. I tolik zbožňované peníze jakožto prostředek ke koupi jsou předmětem pohrdání – tím, že jsou vynakládány na věci v určitý moment potřebné, ale vzápětí již určené k vyhození, neboť se objevilo něco nového, na co lze peníze použít.